Příběh Natálky, naší patronky, očima její maminky

V únoru 2007 jsem s tehdy pětiletou dcerkou Natálkou (8) nastupovala na neurologii ve FN Motol, přestávala úplně vidět. Lékaři v Českých Budějovicích diagnostikovali typické příznaky tumoru mozku jako problémy psychického rázu, léčili ji i antidepresivy a léky na spaní, bohužel ve FN Motol snímky z magnetické rezonance ukázaly asi největší tumor na mozku v Evropě, který 5 a půl roku agresivně rostl až do velikosti tenisových míčků.

Natálka měla posledních pár dnů života..

Pan docent Tichý jí operoval i s tím rizikem, že neví, jak zákrok dopadne; v průběhu roku a půl následovaly další riskantní operace a poté podstoupila onkologickou léčbu.
Tumor narušil oční nervy a zničil hypofýzu a Natálka má nyní zbytkový zrak na pravém oku a je trvale na hormonální substituci.

Natálka je nesmírně optimistická a statečná. Díky její síle asijského bojovníka a andělským rukám pana docenta je stále mezi námi, navštěvuje 2. třídu, využívá ve škole kompenzační pomůcky pro zrakově postižené, které jí sponzorsky pořídila nadace, a nosí domů samé jedničky.

Naty ráda o víkendu jezdí po horách na kole (to když jí rodiče táhnou na tyči), učí se hrát golf se skvělým trenérem Láďou Ťupou, lyžuje, navštěvuje angličtinu, keramiku, cvičí aerobik pod vedením instruktorky Denisy Klímové.

Natálka je živým maskotem nadačního fondu Sluníčko pro děti a také autorkou loga a designovou specialistkou nadace :-)